Mluvení před publikem je velká věda. O dost větší, než by se mohlo zdát. A je úplně jedno, zda prezentujete kolegům výsledky svého týmu, přednášíte návrh před boardem, nebo mluvíte k publiku na konferenci. Máte skvěle připravenou prezentaci, kvalitní obsah a spoustu úderných myšlenek, které chcete předat. Bylo by škoda tohle všechno kompletně zabít špatnou formou. Ale vězte, že přesně tohle se děje až překvapivě příliš často.
Již nějaká doba uplynula od toho, kde jsme na našem blogu vydali dva články od mého kolegy Šimona, který radil, jak efektivně pracovat na svých vyjadřovacích schopnostech a zlepšit svůj mluvený projev. A protože jeho tipy se vztahovaly k tomu, jak trénovat a jak se skutečně stát lepším mluvčím, je nejvyšší čas je doplnit o doporučení na konkrétní oblasti, kterým se při tréninku věnovat.
Určité formě veřejného mluvení se nevyhne téměř nikdo z nás. A pokud náhodou máte práci, při které nepotřebujete souvisle dlouhodobě mluvit k větším skupinám lidí, ani tak článek ještě nezavírejte. Existují totiž určité nešvary, které se promítají i do běžné konverzace a činí z našeho projevu pro posluchače někdy až nepříjemnou záležitost.
Na co si tedy dát pozor a jak mluvit tak, aby druzí chtěli poslouchat?
Nezkazte první dojem
Tak jo,…. Už?… jo, ok.
Taaakže, dobrý den, milí čtenáři, přeji vám hezký den a moc děkuji za vaši pozornost.
Tohle vypadá vážně blbě. A zní zrovna tak. Přesto spousta lidí při svém veřejném vystoupení začíná právě slovem „takže“ Případně „okej“, jako by se jednalo o nějaké rapové vystoupení. Lépe nezní ani „super“ nebo „tak jo“.
Přesto spousta mluvčích pořád zahajuje své prezentace nebo veřejná vystoupení přesně takovými slovy. To ale neznamená, že se nejedná o prohřešek. Možná si můžete říct, že tím získáváte pozornost publika a „připravujete“ je na to, že jim tedy teď něco povíte. Žádné ze slov, která vypustíte z pusy, by ale nemělo být zbytečné. Na první dojem máte 30 sekund. Tak ani jednu nepromarněte na zbytečná slova, kterými si jen uškodíte. Je to jedno slovo, ale ve výsledku udělá obrovský rozdíl.
Buďte profíkem hned na první dobrou. Případnou techniku si otestujte předem mimo uši a oči publika, a před ně předstupte už jen s úsměvem. Jakákoliv „úvodní slova“ spolkněte, místo nich se nadechněte, případně si je řekněte pro sebe v hlavě. A pak své publikum pozdravte, přivítejte a poděkujte jim za pozornost. Oni vám ji jistě rádi věnují.
Výborně. Začali jste správně, publikum na vás kouká a čeká, co jim sdělíte. Tak si to nepokažte!
Méně je více
Když už dobře začnete a výplňové slovo na začátek spolknete, ještě nemáte vyhráno. U zbytečných věcí totiž ještě chvíli zůstaneme. A podíváme se na jednu vyloženě otravnou.
Protože, eeee… Jedna z eeem… nejhorších ehm… věcí, umm…, kterou, eee…, můžete, ehm… udělat… při veřejném eeee… projevu…před eeee… lidmi, je, ehm… Přesně tohle. Vidíte, jak strašně to vypadá napsané? Sami posuďte, jak se vám daří držet pozornost, když takový text čtete. A dost možná si už v hlavě vybavíte učitele nebo třeba kolegu, který na podobný nešvar trpí. Výplňové zvuky za každým slovem snadno ukradnou vaši pozornost, a ať se snažíte sebevíc, v roli posluchače prostě nedokážete vnímat slova, která se sem tam vyskytnou mezi nimi.
Výplňové zvuky nebo slova jsou přirozenou součástí jazyka a mají v něm svoji funkci. Pomáhají nám se zamyslet nad tím, kam chceme řeč vést dál, nebo jak nejlépe svoji myšlenku vyjádřit a dávají druhým najevo, že jsme ještě neskončili, že ještě máme co říct… A nebo se prostě jen obáváme ticha mezi jednotlivými slovy a myšlenkami, a tak se ho snažíme vyplnit.
Každý z nás má svá oblíbená parazitická slova, která nadužíváme ve chvílích, kdy nemáme úplně jasno, kudy kam dál. Naše posluchače jimi ale zatěžujeme. Je to nevypovídající vata.
Nejlepším způsobem, jak svůj projev odlehčit, je celkově zpomalit tempo řeči a v pauzách, kdy přemýšlíme se jen nadechnout.
Pokud je něco, co dokáže vaši myšlenku a její prezentaci kompletně pohřbít, je to právě množství výplňových zvuků a slov. A to by byla škoda.
Držet linku je skvělý recept na udržení pozornosti publika. Plynulá řeč bez nepřirozených pauz a rušivých zvuků či výplňových slov se bude druhým dobře poslouchat. Jen si dejte pozor, aby váš projev nebyl lineární.
Jednou nahoru, podruhé dolů a úspěch je zaručen
Vedete si skvěle, povídáte souvisle, tok slov nic moc nenarušuje. Přesto hrozí, že publikum už s vámi nějakou chvíli není. Dobrý dojem vám totiž může pokazit ještě jedna věc.
Víte, co nakonec spolehlivě zabije pozornost i toho nejzaujatějšího posluchače?
To,kdyžbudetesvůjobsahpřednášetasinějaktakhle…
Pokud se totiž bude jednat o monolog bez jediné známky hlasové modulace, zajistíte si jednosměrnou jízdenku do kategorie uspávače hadů. Nehledě na to, o jak nesmírně zajímavých věcech zrovna povídáte. Je to, jako byste vzali krásný talíř, který připravil špičkový šéfkuchař, všechen jeho obsah nahrnuli do mixéru a zapli na nejvyšší otáčky. Výsledná kejda nevábné barvy a konzistence by konzumenty asi příliš neoslovila. Co na tom, že obsahuje prvotřídní suroviny a někdo si s jejich přípravou dal skutečně velkou práci?
Nemixujte své myšlenky do nestravitelného jednotvárného monologu. Místo toho přisypte špetku hlasové modulace. Uvážená práce s tichem, pauzou, intonací a hlasitostí zajistí, že se posluchači nebudou nudit ani minutu. Správná práce s hlasem vám pomůže vyvolávat emoce, navozovat atmosféru, podpořit pozornost a vypíchnout ty nejdůležitější body. Přirozeně a záživně.
Uděláte tím z prezentace zážitek. Představení, ke kterému vám stačí jen vlastní hlasivky. Koukněte na pár TedTalků, zapište si klíčové body, kdy vás mluvčí něčím oslovil a pak si to doma zkuste taky.
Ale vážně. Zkuste si to. Pěkně nahlas, protože…
Trénink dělá mistra
A bez něj to nepůjde. Tohle si musíte odmakat. Lépe řečeno, odmluvit.
Spoléhat se na to, že máte koncept v hlavě, že víte, co chcete říct a že „to tam nějak okecáte“, je cesta do pekla. Pro vás, protože se budete pěkně potit a pro vaše publikum zrovna tak, protože jen vyplýtváte jejich čas.
Ušetřete toho sebe i své posluchače a udělejte svůj domácí úkol. Tady opět přichází na řadu dvoudílný článek od našeho Šimona, který najdete Zde >> a Zde >>.
Spojte praktické postupy s tipy z tohoto článku, zapněte kameru na telefonu a vydejte se na cestu k tomu stát se lepším spíkrem.
Rozhodně to za to stojí.
I když samotná forma bez hodnotného obsahu je samozřejmě jen naleštěná bída, to, jak umíme druhým předávat informace je pořád zásadní. Běžte svým posluchačům naproti a zapracujte na svých vyjadřovacích schopnostech. Vyplatí se to.
Pokud vás téma komunikace a toho, jak být druhým lepším komunikačním partnerem zajímá, určitě se podívejte na další články v této rubrice na našem blogu a nenechte si ujít ani webináře pro veřejnost zdarma v rámci naší akadeMMie.
A nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho newsletteru, aby vám neunikl žádný z našich dalších článků.
A pokud jste se v něčem ze článku poznali, nečekejte, pusťte se do tréninku a
…Změňte to.
Autor článku: Gabriela Gargošová
