Na komunikaci můžeme pohlížet z různých směrů. Najdou se i tací, kteří se diví tomu, proč se jako Mindset Mentors na komunikaci tak úzce zaměřujeme. Mluvit přece umíme všichni, ne?
To sice ano, ale zdaleka to ještě neznamená, že si dokážeme s někým opravdu kvalitně popovídat. Být dobrým komunikačním partnerem je velké umění, které stojí na několika pilířích.
Jedním z nich je aktivní naslouchání. Pro opravdu kvalitní konverzaci je totiž úplně stejně důležité, jako naše schopnost umět se vyjádřit.
Co je to vlastně dialog?
Jak velmi trefně uvádí Sarah Rozenthuler (1), ne každá výměna slov mezi dvěma lidmi se dá nazvat dialogem. Pod tento pojem nelze zahrnout ani debatu například mezi politiky nebo diskuzi na konci prezentace. Dialog má své pevně dané rysy, proto se za něj nedá považovat jen střídání dvou monologů. Jaký je tedy skutečný dialog?
Podle Rozenthuler (1) se jedná o smysluplnou konverzaci, pomocí které zúčastněné strany hledají nová východiska. Slova jsou pouze prostředkem k vyjádření hlubších konceptů. Abychom tedy byli schopni dialog s někým vést, je klíčové, abychom mu dokázali naslouchat a zamýšlet se nad tím, co nám sděluje. Dalším krokem je pak sebekontrola a ovládání našich emocí v případě, že slyšíme něco, co se nám nelíbí.
(Ne)naslouchání
Pouze naše přítomnost v konverzaci nestačí k tomu, aby byla kvalitní. Navíc nešvarem dnešní doby je stále větší rozmach nenaslouchání a jeho různých typů. To, že druhého slyšíme ještě neznamená, že mu opravdu nasloucháme.
Takový způsob komunikace z jedné nebo obou stran má výrazně negativní vliv na vztahy a v pracovní sféře může vést až k rozvázání spolupráce nebo narušení vazeb mezi lidmi (2). Co vše je tedy špatně? Forem nenaslouchání je celá řada:
- Pseudo naslouchání, při kterém pouze předstíráme, že druhou stranu posloucháme, zatímco přemýšlíme o úplně jiných záležitostech,
- Stage hosting naslouchání, kdy posloucháme druhého se záměrem obrátit pozornost na sebe a mluvit o sobě,
- Selektivní naslouchání, při kterém reagujeme jen na vybranou část sdělení protistrany,
- Izolační naslouchání, kdy cíleně ignorujeme části sdělení protistrany s cílem vyhnout se určitému tématu,
- Defenzivní naslouchání, při kterém se chováme vztahovačně a bereme si připomínky protistrany příliš osobně,
- Napadání, kdy kriticky druhého posloucháme za cílem nashromáždit dostatek informací pro následný útok na něj,
- Nebo necitlivé naslouchání, při kterém posuzujeme jen slova tak jak jsou, bez snahy vidět to, co se vlastně dotyčný snaží vyjádřit (2).
Co z nás dělá špatné posluchače?
Abychom se dokázali nenaslouchání zdržet, může nám dobře posloužit znalost faktorů, které jej nejčastěji způsobují. Vina však neleží pokaždé jen na straně posluchače, může jej k němu navést i sám řečník. Většinou taková situace nastává v případě kontroverzních témat nebo vyhraněných názorů. Ze strany posluchače je nenaslouchání způsobeno nejčastěji nedostatkem zájmu, předsudky nebo tím, že dělí svoji pozornost mezi několik podnětů (2).
Jedním z největších nešvarů je tzv. Phubbing, který označuje situaci, ve které s někým komunikujeme a zároveň věnujeme pozornost svému mobilnímu telefonu (3). K tomu má rozhodně co říct i náš Founder Šimon Steffal (7).
Healthline (3) uvádí výsledky studie, ve které bylo zjištěno, že 17 % sledovaných se dopouští phubbingu vůči druhým minimálně čtyřikrát za den. Je tedy více než pravděpodobné, že jste se i vy sami ocitli na druhé straně této barikády, tedy v pozici polo-ignorovaného mluvčího. Podobnou situaci podle Healthline (3) zažívá 32 % dotázaných dva až třikrát každý den.
Pokud si vybavíte nějakou takovou konverzaci, je nepravděpodobné, že na ni vzpomínáte jako na kvalitní a přínosný dialog. Multitasking, jakkoli efektivně se tváří, totiž v komunikaci prostě nefunguje.
Aktivní naslouchání je klíč
Aby naše konverzace měly přesah a byly hodnotné, je potřeba vynaložit úsilí. Jedním ze základů dialogu je aktivní naslouchání na obou stranách. Bohužel to ale neznamená jen eliminaci vnějších podnětů, jako je třeba odložení telefonu, ale je třeba toho dělat mnohem více. Průměrný člověk si z konverzace zapamatuje čtvrtinu, maximálně polovinu všeho, co bylo řečeno (4). Benefitem praktikování aktivního naslouchání je pak i výrazné zvýšení tohoto objemu zapamatovaných informací.
Vzhledem k tomu, že verbální komunikace je běžnou součástí každého z našich dní, určitě stojí za to věnovat pozornost tomu, jak se v ní můžeme zlepšit. Kvalitnější konverzace s kolegy, obchodními partnery nebo přáteli výrazně posiluje vzájemné vazby a tím vytváří kvalitnější vztahy (5).
Aktivní naslouchání nám také pomáhá vyhýbat se konfliktům a předcházet nedorozuměním (4). Vaše rozhovory s ostatními se stanou příjemnějšími a produktivnějšími, což se jistě dá považovat za přínosné pro obě strany.
Takový přístup vyžaduje vaši plnou přítomnost v konverzaci. To znamená vědomou chuť a vyvíjení snahy o naslouchání slovům druhého. Nejen, že tedy vnímáme sdělení v maximální možné míře, ale následně jej také analyzujeme a hledáme hlubší složky, jako je záměr, emoční zabarvení a samotný obsah sdělení. S trochou tréninku se to dokážete naučit také a uvidíte, jak se kvalita vašich rozhovorů zvedne.
Další faktory v komunikační hře
Byť je zásadní, aktivní naslouchání vám samo o sobě kvalitní konverzaci nezaručuje. Klíčovou roli hraje také empatie na obou stranách rozhovoru. Pokud se ocitneme na straně mluvčího, měli bychom se také soustředit na jasnost sdělení – co chceme sdělit a jak to vyjadřujeme (3). S druhým také musíme za všech okolností jednat s respektem a pozor bychom si měli dát i na to, zda naše neverbální komunikace náhodou nevysílá jinou informaci, než naše slova.
Jak být lepším komunikačním partnerem?
Vzhledem ke všem výše uvedeným informacím je zjevné, že umění konverzovat je větší věda, než mnozí předpokládají. Zároveň se však jedná o oblast, do které se rozhodně vyplatí investovat úsilí. Pokud se tedy i vy chcete naučit aktivnímu naslouchání a stát se skutečně dobrým komunikačním partnerem, jistě vás zaujme pokračování článku s konkrétními tipy, o které se s vámi podělíme zase příště.
A pokud sami sebe podezíráte z občasného nenaslouchání, na nic nečekejte a změňte to.
Autor článku: Tým Mindset Mentors
Zdroje:
1) https://www.linkedin.com/pulse/two-monologues-do-make-dialogue-sarah-rozenthuler/
2) https://brandmentions.com/wiki/Insensitive_Listening
3) https://www.healthline.com/health/phubbing#TOC_TITLE_HDR_1
4) https://csuglobal.edu/blog/what-is-active-listening-4-tips-for-improving-communication-skills
5) https://www.betterhealth.vic.gov.au/health/healthyliving/relationships-and-communication
6) https://evolutionjobs.com/uk/media/7-key-elements-of-effective-communication/
7) https://www.linkedin.com/in/simonsteffal/
