Máme za sebou dva neskutečně dynamické roky. Snad není až moc troufalé tvrdit, že se snad situace začíná uklidňovat. Alespoň co se pandemie týká. S tím také často přichází nadšení a očekávání návratu k „normálu”. Co si pod ním ale vlastně máme představit? V jeden moment muselo 31 % zaměstnaných lidí v České republice přepnout na plnou nebo částečnou práci on-line(1). Toto číslo možná nepůsobí jako vysoké, nicméně velmi výrazně se promítlo v oborech, kde není nutná osobní přítomnost zaměstnanců na pracovišti. Společně s vývojem pandemie tento podíl stoupal nebo klesal, nikdy však na hodnotu, která byla standardní před jejím nástupem(1). A tak se představa návratu v plné míře zpět do kanceláří zdá většině lidí stejně sci-fi, jako se zdál koncept práce plně v remote režimu v roce 2019.
Vliv na toto vnímání situace mají nejen aktuální trendy ve světě práce a stylu, jakým ji provádíme, ale také proměna vztahů mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci. Právě ty byly podrobeny obrovské zkoušce. Ale v nejisté a proměnlivé době, o které tak nějak všichni tušili a doufali, že jednou skončí, firmy i zaměstnanci udělali vše pro to, aby to fungovalo i bez osobního kontaktu. A to se nejen skutečně povedlo, ale přineslo s sebou i mnoho nových možností a hrozeb. Úspěšné zvládnutí tohoto krizového období by mohlo napovídat, že se firmy a jejich lidé více semkli a mají před sebou skvělou budoucnost. Ve skutečnosti to však není tak jednoznačné. Dostupnost nových způsobů práce výrazně změnila a vygenerovala nové trendy v oblasti lidského kapitálu a podle Deloitte, který zveřejnil zprávu 2021 Global Human Capital Trends(2) existují nejméně 4 možné scénáře, podle kterých se všeobecně vztahy mezi firmami a jejich lidmi mohou vyvíjet. Toto prostředí se stává čím dál více konkurenčnějším nejen pro pracovníky, ale i společnosti.
Jaké jsou aktuální trendy?
Jedním z nejvýraznějších trendů jsou momentálně daleko vyšší požadavky zaměstnanců z pohledu kombinace výhod práce z domova a z kanceláře. Zpráva Work Trend Index 2021(3), kterou vydala společnost Microsoft jasně ukazuje, že většina lidí upřednostňuje kombinaci dvou hlavních hodnot: možnosti práce z domova (která jim poskytuje více času na rodinu, koníčky a možná větší komfort), ale zároveň také více času stráveného v osobní přítomnosti svého týmu. Jakkoli je možné se na obrazovce vidět i slyšet, stále to představuje určitou bariéru v komunikaci. Osobní setkání disponuje jedinečnou náladou a dynamikou, která dává často vzniknout spontánním nápadům a neotřelým řešením. Zároveň posiluje sociální vazby mezi členy týmu a soudržnost týmu celkově. A to je bohužel (zatím) nepřenositelné.
Zároveň díky možnosti pracovat on-line můžeme pozorovat vznik mnoha nových pracovních příležitostí v oborech, které jsou pro práci na dálku vhodné, protože místo výkonu (například kancelářské práce atp.) najednou nehraje roli. Firma si tak může vybrat ty nejlepší a nejtalentovanější zaměstnance napříč celým světem.
Funguje to ale i naopak a zaměstnanci to vědí. Najednou si nevybírají jen z úzké škály firem, které jsou pro ně dostupné pozicí na mapě. Ani ochota se za prací přestěhovat už nehraje roli. Mohou klidně nabídnout své služby firmě z jakékoli země a tím dosáhnout na mnohem vyšší ohodnocení a lepší pracovní podmínky, než nabízí lokální společnosti.
Může s tím být spojen i fakt zjištěný společností Microsoft(3), že přes 40 % zaměstnanců v roce 2020 vážně zvažovalo změnu zaměstnavatele. V každém případě roste i tlak na firmy, aby se zajímaly a dbaly ještě víc o spokojenost svých zaměstnanců a jejich dobré pracovní podmínky. Právě tyto faktory se ale při práci na dálku sledují o dost náročněji.
Způsob komunikace se zásadně změnil.
S příchodem domácí izolace se absolutně změnil i způsob, jak spolu lidé komunikují v rámci týmů a celkově napříč firmami. Kissflow ve svém článku věnovaném online komunikaci(4) popisuje i možné hrozby, které to s sebou nese. Zajímavým paradoxem je, že existuje nepřeberné množství možností, jak spolu mohou lidé na dálku komunikovat, ale úroveň komunikace a vazeb v rámci týmů upadají. Při společné práci v kanceláři bylo samozřejmostí se naklonit a zeptat se kolegy v případě potřeby. Stejnou otázku ale dvakrát zvážíme, než ji položíme prostřednictvím chatu nebo e-mailu. Stojí nám to za tu „námahu” se psaním a ještě následné čekání na odpověď?
A tak se stalo, že došlo k omezení komunikace na tu nezbytně nutnou, na on-line meetingu se většinou jde rovnou k věci a po jeho konci se každý honem vrací k rozpracovaným úkolům. Najednou neexistují náhodná setkání s kolegy, kdy se jich jen tak mezi řečí můžeme zeptat, jak se jim daří.
A tak se Team leadeři svému týmu vzdalují a osobní vazby se vytrácejí. Je pak vůbec možné rozpoznat včas, že v týmu něco nefunguje? Že se někdo necítí dobře? Jen stěží, protože ne vždy daná osoba o svém problému ví, a když ano, může ho jednoduše maskovat. Právě to je mnohem snazší v chatu, e-mailu, dokonce i videohovoru, než když stojí svému kolegovi tváří v tvář.
Je třeba si dávat pozor na digitální přetíženost
Na úkor této lidské stránky komunikace ale roste objem té pracovní. Je daleko jednodušší svolat on-line meeting, nikdo nepotřebuje čas na cestu či hledat zasedačku, proto je daleko snazší schůzek absolvovat více a trávit na nich více času. Výsledkem jsou digitálně přetížení a přepracovaní lidé, kteří pomalu ale jistě ztrácí zájem o svou práci. (Tomuto tématu se detailněji věnujeme v článku REÁLNÁ NEBO ZDÁNLIVÁ PRODUKTIVITA? A ZA JAKOU CENU?) Jejich nadřízený často nemá ani šanci tento proces odhalit právě kvůli stále se omezující osobní komunikaci mezi lidmi. Jedná se bohužel o dosti plíživý fenomén a když se zastavíte a zamyslíte nad tím, jak vypadají vaše dny, možná budete nepříjemně překvapeni.
Pokud Váš kalendář přetéká meetingy za sebou naskládanými tak, že si jen stěží zvládnete odskočit na toaletu, oběd do sebe házíte zatímco odepisujete na e-maily a pojem duševní hygiena musíte pomalu hledat ve slovníku, pravděpodobně se digitální přehlcenost týká i vás. A bohužel nejste sami. Ve zprávě WTI 2021(3) se sami můžete přesvědčit, jak výrazně narostl objem digitální komunikace.
Jak z toho ven? A chceme z digitálu ven úplně?
Ideálním řešením se proto zdá vyvážené využití práce z domova a z kanceláře. Tak se lidé mohou osobně setkávat, udržet si zdravou dynamiku a posilovat vztahy se svými kolegy. Zároveň si ale mohou ponechat některé výhody práce z domova. Klíčové může být zavedení systému hybridních pracovišť, která umožní efektivní spojení těchto dvou způsobů práce a zaměstnancům dovolí pracovat, odkud si přejí. Takové propojení se jistě neobejde bez investic do technologií a možná nutnosti úprav pracovišť. Ty ale budou nutné, pokud chce firma zůstat konkurenceschopným a atraktivním zaměstnavatelem. A to jsme se vůbec nezmínili o pracovněprávním rozměru této změny, který by vystačil na několik samostatných článků.
A co s tím konkrétně mohou dělat lídři? Konkrétní kroky, jak najít cestu ke svým lidem a mnohem víc najdete ve volném pokračování v článku JAK ZJISTÍTE, ŽE JSOU VAŠI LIDÉ PŘEHLCENÍ A DIGI SVĚT JE VÁLCUJE? A CO S TÍM?
Autor článku: Tým MindsetMentors
Zdroje:
1. https://zivotbehempandemie.cz/home-office#stories
2. https://www2.deloitte.com/us/en/insights/focus/human-capital-trends.html
3. https://www.microsoft.com/en-us/worklab/work-trend-index/hybrid-workThe Next Great Disruption Is Hybrid Work—Are We Ready?
4. https://kissflow.com/digital-workplace/remote-work/communication-tips-for-remote-teams/
